
Od smrti královny Marie Antoinetty uběhlo více než dvě stě let, tahle milovnice módy ale nepřestává fascinovat. A to nejen historiky. Stala se hrdinkou filmu Sofie Coppoly, ale také inspirací pro módní návrháře v kolekcích pro jaro/léto 2007.
Při pohledu na módní kolekce pro nastávající jaro a léto zaplesá srdce všem, které jsou rády za dámy, nebo ještě lépe přímo za královny. Návrháři totiž nasedli do stroje času a nechali se odvézt asi dvě stě let zpátky, do doby jedné z nejkontroverznějších panovnic Francie, Marie Antoinetty. Výsledek? Letos se šaty prodloužily až na zem a nabraly na objemu.
Inspirovat se nechal například Alexander McQueen, proslulý milovník teatrálních kostýmů, a pro příští sezonu vytvořil korzetové šaty, jejichž sukně dokonce vyztužil krunýřem. V jeho kolekci nechybí ani lehké šifonové halenky s krajkami okolo krku. Korzetové šaty s hlubokým dekoltem, podtrhujícím ženskost, se objevily také u Vivienne Westwood. A barvy? Oba britští tvůrci vsadili na sytě purpurovou, tmavě zelenou, bílou a černou. Poněkud neobvyklé odstíny pro letní sezonu, řekněte si možná - jenže jakmile poznáte příběh Marie Antoinetty, už to pro vás nebude tak překvapivé.
Inspirovat se nechal například Alexander McQueen, proslulý milovník teatrálních kostýmů, a pro příští sezonu vytvořil korzetové šaty, jejichž sukně dokonce vyztužil krunýřem. V jeho kolekci nechybí ani lehké šifonové halenky s krajkami okolo krku. Korzetové šaty s hlubokým dekoltem, podtrhujícím ženskost, se objevily také u Vivienne Westwood. A barvy? Oba britští tvůrci vsadili na sytě purpurovou, tmavě zelenou, bílou a černou. Poněkud neobvyklé odstíny pro letní sezonu, řekněte si možná - jenže jakmile poznáte příběh Marie Antoinetty, už to pro vás nebude tak překvapivé.

Také kolekce značky Oscar de la Renta je jako obvykle velmi ženská - nechybí objemné, nabírané sukně, tentokrát ještě doplněné háčkovanými detaily, krajkami a výšivkou. Na den se nosí hedvábí, pro večerní šaty není vhodnější materiál než taft. Stejně tak módní domy Dolce & Gabanna, Lanvin či Yves Saint Laurent představily kolekce plné brokátu, sametu a načechraných límců, populárních v době panování Marie Antoinetty. Trendu nezůstal nic dlužen ani John Galliano a pro Dior navrhl splývavé nařasené šaty v délce po kotníky. Karl Lagerfeld přišel u značky Chanel hned s dvěma variantami: v kolekci haute couture byly šaty dlouhé a bohatě řasené, v linii pret-a-porter zůstaly podobné, ovšem zkrácené po kolena. Antoinettomanie jde dokonce tak daleko, že se opět začaly vyrábět repliky jejích šperků či šatů. Ve Versailles nově seženete i parfém od slavného voňavkáře Jeana-Louise Fargeona, jenž si královna oblíbila. Ještě pořád pochybujete, kdo je jednou z prvních ikon módy v dějinách?

Móda jako zbraň
Když čtrnáctiletá Marie Antoinetta přišla do Versailles, jejím úmyslem určitě nebylo stát se módní ikonou. Lidé se ale o ni zajímali, přesně jak předpokládala její matka Marie Terezie. Ostatně když císařovna zařídila své nejmladší dceři sňatek ve Francii, aby upevnila spojenectví mezi oběma zeměmi, posílala ji tam s varováním: "Všechny oči se budou upírat na tebe." A že těch očí nebylo málo: sledoval ji celý dvůr, jakékoli faux pas bylo nepřípustné.
Marie Antoinetta záhy pochopila, že v módě nejde jen o to, vypadat dobře, ale že je nástrojem k přežití. "Velmi rychle jí došlo, že oblečení je možnost, jak vypadat vlivněji, než je tomu doopravdy," říká Caroline Weber, autorka knihy Queen of Fashion: What Marie Antoinette Wore to the Revolution (Královna módy: co Marie Antoinetta oblékala během revoluce). "Móda byla jedinou zbraní, kterou mohla použít, když chtěla být považována za autoritu."
Marie Antoinetta záhy pochopila, že v módě nejde jen o to, vypadat dobře, ale že je nástrojem k přežití. "Velmi rychle jí došlo, že oblečení je možnost, jak vypadat vlivněji, než je tomu doopravdy," říká Caroline Weber, autorka knihy Queen of Fashion: What Marie Antoinette Wore to the Revolution (Královna módy: co Marie Antoinetta oblékala během revoluce). "Móda byla jedinou zbraní, kterou mohla použít, když chtěla být považována za autoritu."

Připomeňme si, že v době, kdy Antoinetta dorazila do Versailles, francouzská šlechta ztrácela vliv, chystala se revoluce a lidé na obou stranách barikády hledali obětního beránka. Mladá královna byla dokonalým kandidátem - a její opulentní šaty vhodnou záminkou. Ovšem dívka, která odmítala nosit korzety vyztužené kosticemi z velryb (jak bylo v té době zvykem) a na vyjížďky na koních se svým tchánem Ludvíkem XV. si oblékala kalhoty, byla podezřelá už tak! Její svéhlavost navíc vyprovokovala na dvoře vlnu závisti (a nenávisti). Na korunovaci svého manžela v roce 1775 se poprvé ukázala ve vysokém účesu, který se později stal jejím poznávacím znamením (někdy dosahoval i půlmetrové výšky). Obklopila se kreativními lidmi, architekty, krajináři,
především měla osobní krejčovou jménem Rose Bertin a kadeřníka Leonarda. Tihle dva fungovali stejně, jako dnes stylisti celebrit. Když se s jednou z mála spřízněných duší, princeznou de Lamballe, objevila na sáňkovačce v Bouloňském lesíku, oblečená celá v bílé, ozdobená diamanty a kožešinami, celá Paříž měla o čem mluvit. Naučila se jezdit na koni obkročmo, zvala nejbližší přátele na pikniky, vyjížďky na loďkách, nechala si postavit soukromé divadlo a sama v něm také hrála.
Utrácela horentní sumy: zatímco se ekonomika Francie propadala, ona si nechávala vozit mušelín z Anglie a Rakouska (za což byla později označena za nepřítele státu). Hedvábí, samet, mušelín, batist, krajky - tady se zrodily první módní trendy. Když monarchie padla, nechala si Marie Antoinetta ušít zbrusu novou garderobu v odstínech zelené, purpurové a bílé - a tyto barvy byly záhy označeny za barvy kontrarevoluce. (Ještě vás překvapují barvy kolekce Alexandra McQueena a Vivienne Westwood?) Po smrti manžela (pár měsíců před smrtí vlastní) se oblékla celá do černé, která byla v té době zakázaná. I když revolucionáři Versailles vyplenili a její oblečení bylo zničeno, povedlo se Antoinettě uchovat jednu z nádherných rób - bílé šaty, které si oblékla v den své popravy. "Byl to důkaz její nezlomné síly a poslední pokus ukázat francouzskému lidu svou důstojnost," říká historička Caroline Weber. Faktem je, že lepší závěr příběhu by ani spisovatel nevymyslel.
Šaty dělají člověka
Předloni na jaře začala Sofia Coppola natáčet o Marii Antoinettě ve Versailles stejnojmenný film. Kirsten Dunst, která kontroverzní královnu hrála, a ostatní herci se mezi scénami schovávali pod černými plášti. "Nechtěla jsem, aby všude kolovaly fotky herců v historických kostýmech s lahví koly v ruce," říká režisérka.
DiorNa tak velký projekt byl rozpočet čtyřicet milionů dolarů malý - většina peněz padla na kostýmy a dekorace. Sofie toho ale využila ve svůj prospěch, proměnila natáčení v událost sezony a do některých rolí obsadila i osobnosti světa módy. Například Mathilde Agostinelli, ředitelku komunikace značky Prada, nebo Victorii de Castellane, uměleckou ředitelku Dior Jewellery. "V těch šatech se okamžitě stáváte jiným člověkem, jinak dýcháte, jinak se pohybujete," říká Kirsten Dunst o kostýmech. Navrhovala je Milena Canonero, jedna z nejvyhledávanějších kostýmních výtvarnic. S režisérkou si prý během vytváření kostýmů výborně rozuměla: "Sofie je trochu jako já, nejvíc ji zajímá pocit, jaký šaty vyvolávají u diváků," říká Canonero.
A nejen šaty filmové: Sofia Coppola je totiž díky svému vytříbenému vkusu a zálibě v elegantním minimalismu sama módní ikonou. Jako jedna z mála celebrit nemá stylistku: nepotřebuje ji. Návrháři všech značek sní o tom, že jí věnují šaty, pásek, kabelku, přívěsek na klíče - cokoli, s čím by se ukázala na veřejnosti. Ona však zůstává věrná kamarádovi Marcu Jacobsovi, jehož múzou (a tváří jeho prvního parfému) se v roce 2002 stala. Pokud zrovna nemá na sobě něco od něj, ráda obléká značku Milk Fed, již před pár lety založila.
Sofiin film Marie Antoinetta sice u diváků propadl (u nás půjde jen na DVD), ale módní svět aspoň na čas změnil.
Vivienne Westwood
Marc Jacobs